Samoobslužná autopůjčovna – revoluce v používání aut

Samoobslužná autopůjčovna sdílených aut funguje jednoduše:

Auta jsou rozmístěna na ulicích v různých částech města, kde si je klienti vyzvedávají, aniž by byl fyzicky přítomen zaměstnanec autopůjčovny.

Auto si klient může půjčit i jen na tři hodiny a platí se za něj podle ujetých kilometrů a doby používání. V ceně zápůjčky je palivo, WiFi v autě, povinné ručení, havarijní pojištění, dálniční známka, DPH atd.

Revoluce v používání aut

Nesnáším slovo revoluce, ale v tomto případě se mu nevyhnu – výše popsaný model je opravdu revoluční a umožňuje auta využívat donedávna nemyslitelným způsobem.

Hlavními argumenty pro samoobslužnou autopůjčovnu jsou cena a pohodlí – proč bych se měl otravovat starostmi o auto, když se o něj mohou starat jiní a já budu jenom jezdit?

A hlavně: Půjčeným autem lze jezdit levněji než vlastním!

Nevěříte? A dobře děláte. Pro mnoho lidí výše popsaná úvaha nefuguje. Ale pro tisíce lidí by fungovat mohla.

Ekonomická stránka carsharingu

Vaše staré auto dosluhuje a vy máte nachystáno 200 až 400 tisíc korun na nové.

Představte si, že tyto peníze necháte na účtu a namísto nového auta budete jezdit autem ze samoobslužné autopůjčovny, u kterého platíte za ujeté kilometry + hodinovou sazbu.

Vyplatí se to?

Pokud ročně najedete méně než cca 10 – 15 tisíc kilometrů, tak ano.

Navíc se nemusíte starat o servis auta, nákup a výměny pneumatik, platby povinného ručení a havarijního pojištění, dálniční známku, pro auto nepotřebujete garáž ani parkovací místo.

Tento model funguje nejlépe ve městech, kde uživatelé většinu svých přesunů realizují hromadnou dopravou a auto si půjčují jen v situacích, kdy MHD nestačí (velké nákupy, cesty na výlety, za příbuznými, atd.).

Firmám samoobslužná autopůjčovna umožňuje udržovat menší flotilu firemních aut a špičky poptávky řešit půjčenými auty.

Nepříjemnosti

Samoobslužná autopůjčovna samozřejmě není samospasitelným lékem na všechno a pro mnoho lidí i firem je výhodnější používat své vlastní auto.

Ale pro ty, kdo ročně najedou málo a bydlí ve velkém městě, je to zajímavá možnost. Tedy pokud jsou ochotni překousnout nepříjemnosti, které s půjčeným autem principiálně souvisí:

• Uživatel auto nemá k dispozici kdykoliv, ale musí jeho použití předem naplánovat.
• Samoobslužné vyzvednutí auta je výrazně pohodlnější než vyzvednutí v klasické autopůjčovně, ale pořád to není tak pohodlné, jako v případě vlastního auta stojícího před domem nebo bytem.
• Provozovatel dbá na pravidelné čištění aut, ale toto neprobíhá po každé zápůjčce a půjčené auto tedy nemusí být vždy úplně „pinktlich“.
• Palivo je (na rozdíl od klasických autopůjčoven) v ceně pronájmu, ale občas musí klient zaplatit doplnění (k dispozici je i možnost úhrady naší tankovací platební kartou). Tato nepříjemnost je zmírněna tím, že používáme alternativní LPG palivo a platba zpravidla nepřesáhne 500 Kč. Klientovi samozřejmě platby za palivo vracíme.

Samoobslužná autopůjčovna v Brně

Aktuálně největším problémem samoobslužného půjčování aut v Česku je to, že je nedostupné nejen pro naprostou většinu populace, ale i pro řidiče, pro které by mělo velký smysl.

V tomto směru mám dobrou zprávu pro Brňáky, protože právě v Brně brzy zahájíme pilotní provoz.

Carsharing nebo samoobslužná autopůjčovna?

Lidé, kteří se pohybují v této branži, si už asi pěknou chvíli ťukají na čelo a říkají si, proč ten Klimek blábolí o jakési samoobslužné autopůjčovně, když to, co popisuje, není nic jiného než jedna z forem známého carsharingu (neboli sdílení aut).

A mají naprostou pravdu – zde prezentovaný model samoobslužné autopůjčovny je opravdu jednou z forem carsharingu. Ovšem odborné diskuze jsou jedna věc a marketing druhá. Osobně považuji termín „samoobslužná autopůjčovna“ za vhodnější a budu se jej i nadále držet.

Láká vás samoobslužná autopůjčovna?

Nebo máte za to, že nevýhody převažují? Dejte mi vědět v komentářích.